Architektura s příběhem

Svým klientům nabízíte spolupráci od návrhu až po kolaudaci. Je takový přístup běžný i v ostatních ateliérech, nebo jste v tomhle výjimka?

Mě ale přijde naprosto přirozené a normální se k architektuře takhle postavit. Své domy beru téměř jako vlastní děti. Proto se chci účastnit celého procesu stavby, nebo to raději nechci dělat vůbec. Výstavba domu je na celé realizaci to nejdůležitější. Paradox práce architekta tkví v tom, že navrhnout a nakreslit pěkný dům je jedna věc, postavit ho je ovšem věc druhá. Účast na stavbě mě navíc baví, protože mám pocit skutečného tvoření, budování něčeho, co přetrvá. Na papír to můžu vymyslet jaké chci, ale pokud se to potom tak neudělá, mám smůlu.

Jak dlouho trvá stavba klientova vysněného domu od chvíle, kdy poprvé vstoupí do Vašeho ateliéru, do doby, než se může nastěhovat?

Nejméně rok a půl. Aby se dům zodpovědně vymyslel, musím se s klientem mnohokrát sejít, a mezi jednotlivými schůzkami potřebuji alespoň týden času, abych mohl něco nového připravit. Se stavebním úřadem to také nebývá lehké, takže projekční fáze se někdy protáhne i na půl roku. Pokud ten dům chcete postavit standardním a poctivým způsobem, tak se to rychleji, než za rok stihnout nedá.

Nezabýváte se jen novou výstavbou, ale i rekonstrukcemi prvorepublikových domů. Například domu „S obytnou terasou“ ve Slapech, nebo funkcionalistické vily v Kunicích. Mají rekonstrukce nějaké výhody oproti novostavbám?

Když si chcete v dnešní době koupit pozemek, máte několik možností. Jednou z nich je najít parcelu se 70 let starým domem, která má všechno, co byste chtěli. Finančně to sice vyjde stejně, jako ho postavit znova, ale získáváte příběh domu podložený historickými kořeny. Autentický příběh domu a genius loci místa v zastavěné části obce je k nezaplacení. V současnosti mám podobných projektů víc. Rekonstruuji ještě jednu funkcionalistickou vilu na Smíchově. Dokonce teď projektuji i rekonstrukci domu, starého teprve tři roky. Klienti dům koupili od developera a během dvou let obývání zjistili, že jim tam mnoho věcí nevyhovuje.

Výstavba rodinného domu „U Potoka“ vznikala ve velké míře svépomocnou organizací Vašich klientů. Snažíte se tento způsob doporučit i ostatním a jaké jsou jeho výhody?

Stavba domu vypadá to složitě, ale člověk brzy zjistí, že se jedná jen o několik logicky navazujících kroků. Nejde o to, že by se na stavbě klienti podíleli přímo fyzicky v montérkách, ale o to, že jsou schopní organizovat jednotlivé fáze sami. Kvalita domu je přímo úměrná času a energii, kterou do toho klient vloží. Pokud chci dům svých snů, budu si muset sám vybrat podlahy, vybavení koupelen nebo kuchyně. Od toho už je pak jen malý krůček k organizaci celé stavby. Důležitým důvodem, proč zvolit tento způsob výstavby je úspora peněz. Mám vyzkoušeno, že dochází k 20 % úspoře nákladů. Což u domu za 5 milionů dělá 1 milion a to už stojí za uvážení.

„Vila s bazénem“ v Dolních Břežanech se Vaší ostatní tvorbě trochu vymyká, je celá ze studeného betonu. Jak její návrh vznikal?

Zdání klame. Když si ten dům prohlédnete pořádně, nejlépe i zevnitř, zjistíte, že se dům tváří trochu jinak ven a jinak dovnitř. Chtěl jsem ho z vnějšku udělat pevný, mohutný, aby vyjadřoval, že domov je určitá jistota. Je to velký, luxusní dům, který je pojatý funkcionalisticky a je jakoby vestavěný do betonového kvádru. Aby v něm ale bydlení bylo příjemné, je v interiéru použito hodně dřeva, záměrně jsou přiznané konstrukční prvky stropů a krovu, je použit solitérní masivní nábytek.

Rodinný dům „Origami“ v Šestajovicích splňuje nároky na nízkoenergetický dům. Chtějí dnes klienti stavět takové domy a jsou ochotni za to připlatit? Vyplatí se to vůbec?

Nízkoenergetický dům je dnes standard. Takže jde spíš o to, jestli klient chce dům pasivní. To už je složitější. Aby byl dům pasivní, musí se v něm také pasivně žít. To vyžaduje určitý životní postoj, který se ne pro každého hodí. Co se týče financí, lidi jsou ochotni si připlatit a někdy to ani nemusí být mnoho. Dům „Origami“ je téměř pasivní a přitom stál pod 3 miliony. Klienti si ale organizovali výstavbu svépomocí a některé věci i sami prováděli.

Důsledná spolupráce s klientem, návrh domu na míru. Tak můžeme charakterizovat všechny Vaše projekty, nevyjímaje ani RD „Na konci cesty“ve Vrátkově.

Domy by měli mít svůj autentický příběh. Já se snažím ten příběh objevit a aplikovat ho na konkrétní místo. Každá rodina je úplně jiná a stejně tak každý pozemek je specifický, proto vznikají úplně odlišné jedinečné domy stavěné na míru klientům.

Pro časopis domov se ptala Dagmar Šimonová