Rodinný dům podle pravidel CHKO Kokořín

M ladému páru učarovalo Kokořínsko, a když se jim podařilo získat jednu z posledních parcel v místě, rozhodli se, že dojíždění za prací do Prahy jim za život v přírodě stojí. Oslovili architekta Tomáše Klance, a řekli, že chtějí dům, který bude moderní, ale zároveň bude působit, jako by tam stál odjakživa.

Logika konstrukce

„Do schvalovacího řízení vstupuje i CHKO,“ vysvětluje architekt, „a pravidla jsou přísná.“ Předepsán je tvar střechy, okna, používaný materiál, o některých věcech se ale dá diskutovat. Tady například o velikosti okna vedle zápraží, takový formát se dřív jistě nevyskytoval. Je ale dobré zvážit, říká architekt, že se veliká okna nedělala proto, že je nikdo neuměl, nikoliv proto, že by byla ošklivá. Tomáš Klanc argumentoval dobře, okno jako rám krajiny spolu s prosklenou verandou zůstalo. U stavení dodržel asymetrický tvar, u vesnických staveb v kraji obvyklý, kde zastřešené zápraží slouží jako vstup a velmi příjemná terasa. Střecha je dle požadavků sedlová bez přesahů, protože ty podle architekta nemají žádnou logiku a na historických objektech se nevyskytují. Přízemí domu je zděné, podkroví je tvořeno trámovou konstrukcí, trámy jsou přiznané uvnitř objektu. Vně je celý dům obložený palubkami ze sibiřského modřínu. Ze současného světa je sendvičové zateplení domu, které z něj činí energeticky šetrné bydlení. Pozemek, rozkročený mezi silnicí a potokem má dolní část vyznačenou jako zátopovou oblast, stavět se proto muselo v horním dílu parcely, blíž k silnici, která se v létě hemží turisty. Jistou optickou i hlukovou izolaci přineslo po přistavění garážové stání, za nímž se teď dá v klidu a soukromí na zahradě odpočívat.

S dotekem exotiky

Interiér byl založen velice civilně, čistě na základě návrhu architekta, který zkombinoval truhlářské výrobky na zakázku, kusový masivní teakový nábytek z Indonésie i nákup v Ikea. Do hlavního obytného prostoru se vstupuje z chodby, hned za prosklenými dveřmi, sahajícími až ke stropu je jídelní část, nalevo od dveří pokračuje kuchyně. Sestavu s vestavnými spotřebiči vyrobilo na míru truhlářství TITA, podobně jako atypické dveře. Jejich výška až do stropu patří k rukopisu architekta a velice svědčí prostoru. Z kuchyňského ostrůvku vyrůstá komín krbu, který dělí celou plochu na čtyři části. Za ním již zmíněná jídelna a kuchyně, od něj vpravo je sezení a mezi ním a velkým oknem se vstupem ven je volný prostor, kde se může cvičit, tančit, cokoliv… A kde je ta exotika? Například na obkladu komína, který tvoří mozaika z drobných lávových kamínků ze sopky z Jávy. Také jídelní stůl z teakového dřeva je z Indonésie Kuchyni architekt oživil zelenou barvou, která se opakuje drobnými doteky i jinde v místnosti, může na vás vykouknout i při otevření některé zásuvky, protože Tomáš Klanc má rád u nábytku sofistikované barevné vnitřky. Celkovou harmonii dotvářejí červené židle, prostor sjednocuje i fakt, že kuchyně se netváří ortodoxně, ostrůvek směrem k obýváku tvoří police s knihami, přechody jednotlivých zón jsou jemné, plynulé, harmonické.

Okolo domu

Zahradě ponechali majitelé přirozený vzhled, paní domu si vysadila pro radost pár dřevin, jinak se partneři těší především krásnými výhledy do přírody. Teď se soustřeďují především na dotvoření podkroví, kde jsou k dispozici tři místnosti a galerie.

Pro časopis Dům a zahrada napsala Vladimíra Štorchová