interiér rekonstrukce funkc. vily "Klimentka"

V zrekonstruovaném domě se potkává kvalitní architektura 20. a 21. století. Funkcionalistická vila neztratila přestavbou charakteristickou tvář a rodina získala moderní bydlení. Budoucí investoři, ale i samotný dům, jehož původním autorem byl známý prvorepublikový architekt Otto Kohn, měli před pár lety štěstí. V roce 2009 byl už vydaný demoliční výměr a po odstranění stavby měl na atraktivním pozemku v rezidenční části Prahy 5 vyrůst bytový dům. Krize na realitním trhu nakonec rozhodla o lepším osudu vily, kterou se podařilo současným majitelům koupit a nechat zrekonstruovat. „Nejdřív jsme si našli architekta Tomáše Klance, který nám tuhle volbu a koupi schválil. Přes dva roky jsme totiž neúspěšně hledali dům, který bychom mohli přestavět, protože sehnat v Praze volnou parcelu, je obtížné. Dům byl zchátralý, ale měl dostatek plochy pro zahradu a uvnitř dobře řešený prostor. Nechyběl mu rovněž genius loci, který jsme chtěli uchovat a dětem přiblížit historii. Vyhovovala nám klidná adresa, navíc s výbornou dostupností centra,“ říká majitelka.

Moderní rekonstrukce znamená sucho a teplo na nízkoenergetické úrovni "A"

Manželé se rozhodli pro rekonstrukci, která respektuje funkcionalistické pojetí, na druhou stranu požadovali moderní komfort. „Logiku a uspořádání nosné konstrukce včetně stropů jsem neměnil, stejně tak originální členění oken, snažili jsme se používat i původní cihly. Nové jsou samozřejmě veškeré rozvody energií. Zůstala silueta domu, ale do vykousnutého půdorysu v zahradní části jsem navrhl přístavbu s oddělenou garsonkou,“ vysvětluje Tomáš Klanc. Jednou z úprav bylo odstranění dřevěného záklopu podhledu. Ocelová táhla nahradila původní kleštiny, čímž se otevřel prostor podkroví do špičky pultové střechy a do dětských pokojů se vešla patra pro spaní. Jedním z technických problémů, který se rekonstrukcí vyřešil, byla vlhkost spodní stavby způsobená zatékáním dešťové vody. Základovou spáru nově chrání provětrávaný vzdušník umístěný po obvodu stavby. Aby dům plnil nízkoenergetické parametry, bylo třeba izolovat fasádu, zároveň zvolit vyspělý systém vytápění. Majitelé po dohodě s architektem zvolili kvalitní tepelné čerpadlo a pro příjemné vnitřní klima systém řízeného větrání s rekuperací.

Ořech, jasné barvy a moudrá sova

Architekt Tomáš Klanc částečně upravil původní dispozici. Zasklením verandy a vytvořením arkýře se zvětšila obytná plocha přízemí, spojením tří menších pokojů vznikl pak velký otevřený prostor s obývacím pokojem, kuchyní a jídelnou. „Protože čtverec se špatně zabydluje, snažil jsem se, aby půdorys obytné části přízemí byl členitý a do „L“. Zajímavým solitérem je opravené schodiště, které od obývacího pokoje odděluje stěna s krbem, který přes chodbu ohřívá celý dům,“ přibližuje návrh architekt. Vestavěný nábytek v jasných barvách (žluté, zelené, modré, červené a šedé) s oblými rohy včetně obložení stěn kvalitní ořechovou dýhou, nebo členění do stropu vysokých bezfalcových dveřních křídel evokují prvorepublikový interiérový styl. Vyrobili ho stejně jako schodiště v truhlářství Tita. Kromě rukopisu a nápadů architekta je v domě patrný i citlivý přístup investorů, kteří si domov zabydleli zajímavými artefakty, nebo například knihami. Na stěnách v ložnici rodičů není proto běžná tapeta, ale ručně malovaná výzdoba. Vznikla na motivy inuické báje o sově a navrhli ji ve studiu Llev.

Na funkcionalistické paletě

Barvy a materiály vycházejí z charakteristických rysů architektury první poloviny 20. století, které používali tvůrci slavného hnutí Bauhaus. Neutrální šedou doplňují červená, modrá, zelená a žlutá barva včetně výrazné ořechové dýhy. Fasáda s šedými rámy oken je kombinací neprobarvené cementové stěrky s přiznanými tahy hladítka. Architekt přidal nové prvky – červený arkýř, zastřešený vstup v modré barvě či zelený zahradní altán. Pro zábradlí horní terasy a zasklení zádveří zvolil tradiční Copilitové panely. V interiéru doplňují tmavý dekor dřeva sytá žlutá a zelená.

Bydlení v zeleni

Pozemek s plochou 750 m2 má poměrně velké převýšení, ale umístěním garáže ve spodní části se ho povedlo částečně sjednotit, navíc před domem vznikla rovná travnatá plocha. Truhlíky s nízkými jehličnany umístěné podél atikového žlabu garáže prodlužují rodině výhled do zeleně. O návrh částečně bezúdržbové moderní zahrady se postarala zahradní architektka Lenka Vyhnálková z firmy Living in Green. Na přání majitelky domu je na parcele hodně trvalek, málo jehličnanů, kupříkladu i jeřáb pro ptáky. Nedílnou součástí exteriéru je venkovní schodiště tvořené žulovými deskami a dlažebními kostkami, jehož linka spojuje uliční vstup s domem. Zahradní altán za domem nahradil bazén ze sedmdesátých let minulého století, který tu zbyl po předešlých majitelích. Expanzní zeleň na střeše altánu každoročně na jaře vykreslí podle majitelky krásný až pětibarevný obraz. Příkrou část pozemku za domem by nebylo možné sekat, tudíž autorka zahrady na ni vybrala směs půdokryvných rostlin.

Pro časopis Můj dům se ptala a zaznamenala Eva Vacková